©2007 Jaroslav Burian
Analýza konfliktů
Pro fyzickogeografické hodnocení rozvojových aktivit mikroregionu bylo nutné zvolit takový přístup, který by byl snadno implementovatelný do prostředí GIS a zároveň, aby zachoval potřebnou kvalitu a přesnost. Po tyto účely byl na základě již zmíněných důvodů zvolen přístup, který vychází z metodik používaných v krajinném a územním plánování, pracuje s jednotlivými fyzickogeografickými tématy a hledá lokality, kde dochází ke konfliktům mezi socioekonomickými zájmy a právě fyzickou geografií.
Nejprve byl proveden výběr sledovaných konfliktů na základě získaných fyzickogeografických dat. Předem byly z tohoto seznamu vyřazeny jevy, které se v dané oblasti nevyskytují nebo jsou velmi málo pravděpodobné (zemětřesení, sopečná činnost) nelze je přesně lokalizovat (např. krupobití), mají příliš malé měřítko pro daný účel (meteorologická data ČHMÚ) nebo není možné získat případně neexistují digitální data (např. BPEJ, data srážek, podrobná klimatická data).
Jako studované rozvojové aktivity byly označeny nově navržené plochy lidské činnosti. Zejména tedy plochy pro technickou vybavenost, průmysl, dopravu, sport a rekreaci, bydlení, sady a zahrady, hřbitovy, občanskou vybavenost, parkoviště, průmyslové plochy, výrobní aktivity, orná půda a zemědělské výrobní areály. Do analytického zpracování byly také odděleně zahrnuty již stávající aktivity stejného druhu. Pro tyto účely byly využity zejména vrstvy funkčních ploch, zastavěného a zastavitelného území a dopravy digitalizované z územních plánů. Dle provedených výpočtů na základě vytvořených dat se v MRH nachází celkem 2845 ha území definovaného jako současně zastavěné území a 265 ha ploch určených k zastavění jako zastavitelné území.
Pro zjištění konkrétních konfliktů byly použity jednoduché metody „select by attributes“ a „select by location“, pomocí kterých byla lokalizována místa střetu (překryvu - overlay) sledovaného fyzickogeografického jevu s navrženými a stávajícími aktivitami lidské činnosti. Tyto operace ve smyslu zjištění překryvů jsou dále v textu nazývány jako „analýza konfliktů“ (střetů). Konfliktem je v tomto smyslu rozuměn střet mezi fyzickogeografickými předpoklady území s lidskou činností (stávající i navrhovanou). Pokud bylo použito dalším metod (např. tvorba DMR a tvorba jeho morfometrických charakteristik), jsou tyto metody podrobněji rozebrány dále v textu. Pro každý konflikt byly pomocí statistických nástrojů v prostředí ArcGIS 9.2 vypočteny rozlohy jednotlivých zasažených ploch.
Jednotlivé konflikty lze rozdělit podle stupně závažnosti do několika kategorií podle svého významu. Takovýmto způsobem nebyly konflikty v žádné zjištěné literatuře klasifikovány. Nejvýznamnější střety jsou zařazeny do stupně 1., nejméně závažné do kategorie 3. Vzhledem k tomu, že názory odborníků se na danou problematiku v mnoha případech liší, je v některých případech poměrně diskutabilní, do které kategorie daný konflikt patří. Podobně lze říci, že má jinou váhu konflikt s 1. stupněm ochranného pásma vod nebo konflikt s 2. stupněm ochranného pásma vod. Střet s aktivním sesuvným územím má rovněž mnohem vyšší váhu než střet s potenciálním sesuvem. Podobným způsobem lze prakticky v každé sledované tematice nalézt nějaký příklad. Proto je uvedené rozdělení možné označit spíše jako účelové pro dané zpracování.
Do kategorie 1 jsou zařazeny konflikty, které mohou mít na navrhované aktivity katastrofální následky, ale naopak výstavba v těchto lokalitách přírodní podmínky příliš neovlivní. V kategorii 2 jsou zařazeny konflikty, které v případě lidské aktivity v těchto místech znamenají poškozování kvality přírody. A v kategorii 3 jsou uvedeny ostatní konflikty, které spíše řeší otázku vhodnosti, resp. nevhodnosti lidské činnosti v daných lokalitách a nemají takovou váhu jako předchozí zmíněné střety.
Sledované konflikty 1. stupně
Konflikt se záplavovou zónou – stanovená záplavová zóna a povodeň 1997
Konflikt se sesuvy (aktivní i pasivní)
Sledované konflikty 2. stupně
Konflikt s kvalitními půdami
Konflikt s pásmy hygienické ochrany vodních zdrojů (1. a 2. stupně)
Konflikt s ÚSES – biocentra, biokoridory (lokální, regionální, nadregionální)
Konflikt s významnými přírodními lokality (ekologicky významné lokality, významné krajinné prvky, významné botanické lokality)
Konflikt s NATUROU 2000
Konflikt s ochrannými pásmy maloplošně chráněných území
Konflikt s pásmy léčivých zdrojů vod
Konflikt s ochranným pásmem lesa
Konflikt s poddolovaným územím
Konflikt s nerostnými surovinami (výhradní ložiska nerostných surovin, prognózní zdroje nerostných surovin, nevýhradní ložiska nerostných surovin, chráněná ložisková území, dobývací prostory)
Sledované konflikty 3. stupně
Konflikt s podmáčenými lokalitami
Konflikt s mírou oslunění
Konflikt s nevhodným sklonem svahů