ÚVOD CÍLE CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ SLOUČENÍ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ ANALÝZA KONFLIKTŮ VÝSLEDKY STATISTIKA MAPOVÉ VÝSTUPY DISKUSE ZÁVĚR SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA

©2007 Jaroslav Burian

Úvod

V posledních letech postupně roste význam problematiky územního plánování a s ní spojený rozvoj jednotlivých regionů. Pro kvalitní strategické plánování na úrovni obcí i regionů je vhodné využívat geografické informační systémy (GIS), pro které jsou kvalitní data a zejména kvalitní digitální územně plánovací dokumentace základem.

Aby byla krajina zachována v podobě v jaké ji známe dnes, je nutné přistupovat k jejímu využívání co nejvhodnějším způsobem. Mělo by jít o takový způsob, který dá do souladu fyzickogeografické předpoklady území a společenské potřeby s ohledem na zabezpečení trvalého rozvoje. V územním plánování se dosažení nejvýhodnějšího rozmístění aktivit bohužel někdy děje na úkor souladu s přírodními předpoklady. Právě ty by ale měly být klíčové při vytváření územních plánu.

V praxi se velmi často stává, že vznikají nové stavby v místech, které jsou pro lidskou činnost nevhodné (záplavová území, sesuvná území). Dochází tak ke střetům mezi fyzickogeografickými předpoklady území a lidskou činností (stávající i navrhovanou). Pokud se podaří směřovat lidskou aktivitu do oblastí pro ni vhodnějších, přinese to v neposlední řadě i pozitivní ekonomické důsledky.

V oblasti územního plánování je využívaní digitálních technologií, zejména geografických informačních systémů, stále na minimální úrovni. Vstříc nevychází ani současný stav katastrálních map, které stále nejsou dostupné v digitální podobě pro celé území republiky. A přitom právě na základě těchto map bývá zpracovávána územně plánovací dokumentace. Tento stav bývá někdy označován jako jeden z největších problémů současného územního plánování.

Mezi mnohými urbanisty převládá mylná představa, že jakýkoliv digitální územní plán (dÚP) umožňuje snadno vytvořit a provozovat GIS. V praxi stále neexistuje závazná metodika, která by dokázala regulovat tvorbu jednotných a po stránce digitálního zpracování kvalitních územních plánů.

Mikroregion Hranicko je klasickým příkladem rozvíjejícího se regionu, který nově zavádí GIS na úrovni všech 31 obcí regionu. Kvalitní data, digitální územní plány především, jsou jednou z klíčových datových sad, která hraje důležitou roli pro plánování rozvoje regionu. Pokud se územní plány stanou běžnou součástí GIS obcí, krajů a mikroregionů, bude možné mnohem efektivněji provádět veškeré činnosti spojené s prostorovým plánováním.