Celá pohádka začala někdy na podzim roku 1999, kdy přišel malý Jarda "Burák" za stejdou Petrem "Samsonem" a řekl mu: " Já tě znám, tys hrál loni na Placce, nemohl bych hrát s Tebou"? A tak začali pilně cvičit všechny možné písničky. Utekl skoro rok a oni si řekli: " co kdybychom zkusili nacvičit i nějaké vlastní"? Nadšení jim nechybělo , svých písní několik také měli a tak začali tvořit také nové. Za nedlouho jim došlo, že když chlapi zpívají ženské hlasy, tak to přeci jen není ono a na podzim 2000 začala s nimi zpívat Šárka a Zdenča. Náměšťská placka v dubnu 2001 bylo jejich první vystoupení na veřejnosti. Odnesli si odtud alespoň hudební zážitek, dobrý pocit z odehraných skladeb a hlavně nadšení hrát dál. V létě došlo k prvním a zatím posledním změnám v kapele. Protože Zdenča odešla na vysokou školu do Prahy, tak se dál pokračovalo bohužel bez ní.
Mezitím si kapela zahrála na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou a na Folkovém špízu v Třebíči. Začaly přibývat vlastní skladby a také počet vystoupení. Za zmínku stojí například Folkový špíz, Folkové prázdniny, Náměšťská placka i některé další akce zejména z Třebíčska. Na Náměšťské placce v roce 2002, kde hráli čirou náhodou bez Petra, Jarda získal cenu "Nejlepší hudebník večera" a bylo pěkně našlápnuto úspěšně pokračovat. S Jardovým a Šárčiným příchodem na vysokou školu se sice zmenšila četnost zkoušek, nicméně kapela pod Petrovým autorským vedením pokračovala dál s koncertováním. V průběhu roku nechybělo opět několik vystoupení včetně vlastního předvánočního minifestiválku v Náměšti nad Oslavou. Blížil se další ročník Náměšťské placky a Petr opět popustil uzdu své fantazii a další píseň byla na světě. Cenu "Nejlepší text" obdržel právě on za písničku Sněhová královna. Na Folkových prázdninách 2003 si kapela zahrála v poněkud menším obsazení (pouze Burák), a tak byl repertoár dočasně pozměněn na Burákův. :-):-):-) No a jak pokračuje tato pohádka??? Pokračuje v duchu nových písní, dalších koncertů a neutuchajícího nadšení hrát jen tak pro radost sobě i ostatním. Vždyť přece to je to hlavní, k čemu tu máme hudbu a možnost ji sami tvořit.
|