| Noc | Petr David/Petr David |
|
Plamínky v očích brání spánku Po zádech hebce splývají Vlasy zvlněné od copánků Doteky rukou někam míří Něžně a tiše zpívají Tajemný křídla netopýří Ref: Noc krade rýmy básníkům Co dlouho nevydrží spát Okénka látky knoflíkům Ten věčně spořádaný řád K ránu se tvůj krok vytratí Přes prsty prohlížím si svět Myslím na noc co nevrátí se nikdy zpět Poslední dřevo z krbu voní Žaluje uvnitř plamenů Smutně o cestách bez jabloní Vzpomínáš na svou velkou lásku A říkáš nikdy nechci být Jak tichá řeka bez oblázků Ref: Co krade rýmy básníkům Co dlouho nevydrží spát Okénka látky knoflíkům A břehům spořádaný řád Ta nikdy svůj směr neztratí Když z břehu prohlíží si svět Myslí na noc co nevrátí se nikdy zpět |