| Po protančený noci | Jaroslav Burian/Jaroslav Burian |
|
To se občas člověku stává Když se s holkou seznámí Hlavu potom v oblacích mívá V myšlenkách je jenom s ní Pocity se v hlavě pak mísí Jestli u ní obstojím Obavy tu ve vzduchu visí Já chci patřit jenom jí Kdo mi dodá odvahu k činům Který k lásce vedou nás Proč nezačít způsobem rýmů Potom půjde všechno snáz Všechno snáz se vydaří vkročím k tobě do dveří Co mě čeká můžu zatím jenom hádat Co to všechno znamená rači nepřemýšlím dál Je to lepší nežli v nadějích svých tápat V nesmyslným zvuku všech tónů Uslyším teď jen tvůj hlas Zastaví se tlukot všech zvonů Z tvojí krásy stojí i čas Unavený oči se klíží Struny ještě tichem zní Pohledy s v obavách blíží Snad to není poslední Poslední návštěva kterou všechno hezký začíná Už se těším na každou další která přijde Bez světel a bez svící zkouším najít cestu si To že není lehká překoná má vůle Po protančený noci už svítá Tak popojedem chce se už spát Tajný přání ve mně jsou skrytá Nebudu nic předstírat Na koleje ráno se vracím V duchu ještě s tebou jsem Jako blázen každého zdravím Přivítám tak nový den Nový den nadějí v kterým snad se potkají Naše city kterým uvnitř sebe máme Za tajemnou oponou tiše šeptám buď jen mou Všechno dobrý v sobě navzájem si dáme Nový den nadějí v kterým snad se potkají Naše city kterým uvnitř sebe máme Za tajemnou oponou tiše šeptám buď jen mou Všechno dobrý v sobě navzájem si dáme Všechno dobrý v sobě navzájem si dáme Všechno dobrý v sobě navzájem si dáme |