| Veronika | Petr David/Petr David |
|
Veroniko víš že je pátek a já čekám tě na nádraží Proto pospícháš balíš rychle věci abys mohla ven Teď už vyrazíš klapnou v zámku klíče a boty na zápraží Vůbec netušíš, že tím vyplníš mi zase jeden sen Veroniko víš že všechny přání a sny tvý mám dávno přečtený A prstem do mraků zkouším tvý jméno modře psát Tak sedím v ruce mám naše dva lístky dávno koupený Už nic nevnímám v dálce ve větru vidím tvoje vlasy vlát Ref: Vždyť už dobře víš že cesty společný se příjemněji krátí Jak i ostatním i nám bláznům stejně rychle letí čas Brzy pochopíš to že dny promarněný nikdy se nevrátí Ty jen přeletí z těch dnů nezůstane ani kousek z nás Veroniko víš že když padá hvězda člověk má mít přání A tak přemýšlím až bude padat co si můžu přát Já dál tu zůstávám a tvá ruka lehce leží na mé dlani Tak co víc měl bych chtít snad jen aby všechno bylo akorát Ref: Vždyť už dobře víš…….. Ref: Brzy pochopíš…….. |